Slavn hri

Jan Koek (28. ervence 1884 30. prosince 1927) byl nejvraznj postavou nejen slvistick, ale i esk kopan na potku minulho stolet. Za Slavii nastoupil v 302 utknch a nastlel v nich 812 branek, tedy v prmru tm ti branky na jeden zpas. Slvistm pomohl ke tem prvenstvm v Pohru dobroinnosti (1910, 1911, 1912). Byl oporou tmu ech, kter zvtzil v mistrovstv Evropy amatr ve francouzskm Roubaix 1911. Po skonen hrsk kariry vykonval ve Slavii funkci sportovnho nelnka.
Frantiek Plnika (2. ervna 1904 20. ervence 1996) odchytal bhem sv aktivn kariry ve slvistickm dresu celkem 599 zpas (z toho 196 ligovch). Se Slavi zskal 8 mistrovskch titul (1925, 1929 1931, 1933 1935, 1937) a postoupil do finle Stedoevropskho pohru v roce 1929. V reprezentaci odchytal 76 utkn (37krt byl kapitnem) v letech 1926 1938. Z fotbalovho ampiontu v Itlii v roce 1934 se vrtil do Prahy jako vicemistr svta, mustvo eskoslovenska vedl jako kapitn. astnil se opt jako kapitn i mistrovstv svta 1938 ve Francii. V domcch pohrovch soutch byl Frantiek Plnika estkrt na stran vtz (1926 1928, 1930, 1932 a 1935) a na mezinrodn scn psobil jako kapitn ve vech tech roncch prestinho a slavnho Pohru nrod 1930, 1931 a 1937. Za svj celoivotn rytsk postoj ke svmu sportu obdrel v roce 1985 estn diplom fair-play svtov organizace UNESCO pro ryte svtovho sportu.
Franci Svoboda (5. srpna 1906 6. ervence 1948) byl oblbenm kanonrem, na jeho dlovky se skldaly v antnech kuplety. Patrn nejvt elegn mezi naimi profesionly. Ve Slavii psobil v letech 1925 1929. Celkov za Slavii odehrl 479 zpas a vstelil v nich 381 branek. Celkem nastlel 101 ligovch branek a vechny v naem ervenoblm dresu. Za reprezentaci odehrl 43 zpas a vstelil v nich 21 branek. Dritel stbrn medaile z MS 1934 v Itlii.
Antonn Pu (16. kvtna 1907 18. dubna 1988) byl stelcem pedevm vznamnch gl slvistickch i reprezentanch djin. Historicky prvn esk fotbalista, kter ve finle mistrovstv svta vstelil gl. Do Slavie Piel Pu z SK Smchov jako dorostenec a trenr Madden ho okamit postavil v derby proti Spart. Dvakrt nejlep stelec ligy: v roce 1927 a v ronku 1928/1929, vdy se tincti brankami. Celkov sehrl za Slavii 491 utkn a vstelil v nich 437 branek. 112 ligovch branek si pipsal bhem svho angam ve Slavii, jedenct ve Viktorii ikov. V ervenoblm dresu hrl v letech 1925 a 1938. Za reprezentaci odehrl edest utkn. Majitel stbrn medaile z MS 1934 v Itlii. Ve finle dal pamtnou branku stelu ajtl z ostrho hlu, kterou se eskoslovensko ujalo veden. astnil se tak MS 1938 ve Francii. Se 34 brankami drel dlouho reprezentan steleck rekord.
Ferdinand Dauk (30. kvtna 1910 14. listopadu 1986) rychl, drazn i technick lev obrnce hrl ve Slavii v letech 1935 1941. Jako kapitn Slavie pebral slavnou trofej pro vtze Stedoevropskho pohru 1938. Se Slavi zskal tikrt titul mistra ligy (1935, 1937 a 1940) a odehrl v jejm dresu 231 zpas. Trenrsk profesi se pozdji vnoval v pednch panlskch klubech Betis Sevilla, FC Sevilla nebo CF Barcelona.
Alexa Bokay (27. bezna 1911 27. srpna 2007) piel do Slavie z Uhorodu z Podkarpatsk Rusi. Ve finle Stedoevropskho pohru 1938 podal mimodn vkon a zaslouil se o vtzstv Slavie nad Ferencvrosem 2:0. Vynikal zejmna ve vzdunch soubojch a pi chytn vysokch centrovanch m. Nstupce fenomenlnho branke Frantika Plniky zskal se Slavi tyi mistrovsk tituly (1940, 1941, 1942 a 1943).
Vlasta Kopeck (14. jna 1912 30. ervence 1967) byl symbolem dlouhovkosti a klubov vrnosti. Skvl stelec a fenomenln nahrva Josefa Bicana ve Slavii proil tm devatenct fotbalovch let, od dubna 1932 a do z 1950 odehrl neuvitelnch 953 zpas (322 ligovch) a vstelil 715 branek (252 ligovch). S touto steleckou bilanc je lenem Klubu ligovch kanonr a v tabulce historicky nejlepch stelc ligy na druhm mst. Ve Slavii zskal 9 mistrovskch titul a slavn vtzstv ve Stedoevropskm pohru v roce 1938. S reprezentac byl u stbrnho spchu na MS 1934 v Itlii, v nrodnm dresu bojoval o tyi roky pozdji i na MS ve Francii. Vlasta Kopeck je tak slvistickm rekordmanem v potu odehranch derby se Spartou (54 zpas). Srdce jednoho z nejvtch slvistickch velikn dotlouklo pedposledn ervencov den roku 1967. A to doslova. Legendrn slvista zemel na srden zstavu bhem utkn star gardy Slavie na hiti v Hlinsku. V ervenoblm dresu, ktermu byl vrn po celou svou fotbalovou kariru.
Josef Bican (25. z 1913 12. prosince 2001) m bezkonkurenn postaven ve vech bilancch. Se Slavi se stal ptkrt vtzem ligy (1940, 1941, 1942, 1943 a 1947), desetkrt Krlem ligovch stelc (1938, 1939, 1940, 1941, 1942, 1943, 1944, 1946, 1947, 1948). Od roku 1937 do roku 1948 dal ve Slavii 395 ligovch branek. Nejvtho spchu se Slavi doshl v roce 1938, kdy sevan vyhrli Stedoevropsk pohr ve finle s tmem Ferenczvaros Budapest. Za hranici hattricku se Josef Bican dostal hned nkolikrt: 4 branky v jednom utkn vstelil dokonce dvacetkrt, 5 branek v jednom zpase se mu povedlo dt estkrt, 6 branek v utkn jednou a sedm gl do branky soupee naszel bhem jedinho zpasu hned tyikrt. Krom ligovch zpas (celkem 240) odehrl Josef Bican za Slavii dalch 274 pohrovch a ptelskch utkn, ve kterch vstelil 714 branek. Celkem ve Slavii v 514 zpasech dal 1131 branek. eskoslovensko reprezentoval estnctkrt a vstelil 18 branek. Josef Bican odehrl celkem 37 derby se Spartou a vstelil v nich 35 branek. Posledn ligov zpas se ilinou odehrl Josef Bican 20. listopadu 1955, bylo mu tehdy 42 let 1 msc a 26 dn. Za jeho mimodn fotbalov schopnosti mu Mezinrodn federace fotbalovch historik a statistik udlila titul Nejlep kanonr svta 20. stolet spolen s Pelm a Seelerem (1997) a titul Nejastj krl stelc sv zem ped Pelm a Romariem (2001).
Vojtch Brad (6. jna 1913 30. bezna 1947) znamenal spolehlivost. Souputnk Pepiho Bicana a Vlasty Kopeckho nastlel 155 ligovch branek. 103 z nich bylo v dresu Slavie. Nejlep ligov stelec v ronku 1935 1936 se 42 brankami. Zaslouil se o vtzstv Slavie ve Stedoevropskm pohru 1938. Celkem ve Slavii odehrl 289 zpas a vstelil v nich 266 branek. Ve Slavii tak hrl jeho bratr Antonn Brad.
Ladislav Hlavek (26. ervna 1925 21. dubna 2014) byl po Puovi nejlpe stlejc kdlo naich ervenoblch djin. V roce 1949 nastlel 28 branek ve 26 ligovch utknch na tento poet od t doby u dn eskoslovensk nebo esk kanonr v lize nedoshl. Celkov odehrl za Slavii (Dynamo)178 zpas a vstelil v nich 148 branek. V reprezentanm dresu se pedstavil patnctkrt.
Jan Lla (10. z 1938) odehrl v naem dresu 402 zpas, z toho 143 ligovch. V Edenu hrl tento vynikajc prav obrnce s pestvkami 12 let. Symbol klubismu, Slavii zstal vrn, i kdy spadla do druh ligy. V reprezentanm dresu odehrl 37 zpas. Do historie vstoupil mimodnm vkonem, kdy na MS 1962 v Chile jako hr druholigov Slavie (Dynama) excelentn uhldal panlsk lev kdlo svtov rovn Genta. Dritel stbrn medaile z tohoto ampiontu, ve finle proti Brazlii nemohl nastoupit kvli zrann.
Frantiek Vesel (7. prosince 1943 30. jna 2009) psobil ve Slavii v letech 1953 1962 jako k a dorostenec, 1965 1980 jako hr ligovho mustva. Vynikajc, rychl, technicky vybaven prav kdeln tonk odehrl v ervenoblm dresu 920 zpas (414 ligovch) a vstelil 250 branek (61 ligovch). Jako kapitn Slavie dovedl mustvo k vtzstv v eskm pohru v roce 1974 a do finle eskoslovenskho pohru. V reprezentaci odehrl Frantiek Vesel 34 utkn, m zlatou medaili z ME 1976 v Jugoslvii. Slvistick dres oblkal jeho otec Frantiek, jeho syn Frantiek i jeho dva vnuci.
Duan Herda (15. ervence 1951) piel do Slavie jako sedmnctilet ze slovenskch Topoan. Klasick lev kdlo s tvoivmi schopnostmi. Ve Slavii od 1968 do 1980. V asech svho psoben ve Slavii exekutor pokutovch kop. V roce 1974 se podlel na zisku eskho pohru. V lize za Slavii nastoupil ve 223 zpasech. Celkov v ervenoblm dresu odehrl 564 zpas a vstelil v nich 242 branky. V roce 1976 byl lenem reprezentanho mustva eskoslovenska, kter zskalo titul mistra Evropy na ampiontu v Blehrad.
Peter Herda (25. listopadu 1956) byl podle odbornk i fanouk mimodn talent. Do Slavie ho pivedl star bratr Duan. Vtinu ze 110 ligovch branek nastlel v naem ervenoblm dresu, ve kterm psobil od roku 1974 do roku 1983. V ronku 1981 1982 nejlep ligov kanonr s patncti brankami. V lize za Slavii odehrl 223 zpas, celkov si pipsal v sevanm dresu 495 zpas a vstelil v nich 297 branek.
Ivo Knoflek (23. nora 1962) byl pokraovatel tradic Pue a Hlavka a tak oblbenec ochoz. V letech 1981 1988 a 1994 1995 sehrl v ervenoblm dresu celkem 342 utkn (165 ligovch), ve kterch vstelil 173 branek. V sezon 1984/1985 se stal Krlem ligovch stelc, kdy nastlel 21 branek. Reprezentan dres oblkl 38krt a nastlel v nm 8 branek.
Pavel Kuka (19. ervence 1968) je povaovn za klasick dt klubu. ervenobl dres oblkal od svch esti let. V roce 1994 byl vyhlen Fotbalistou roku, majitel stbrn medaile z EURA 1996 v Anglii, vtz Pohru MFS se Slavi v sezon 2001/2002. 153 ligovch branek ho ad v Klubu ligovch kanonr na estnct msto. 94 gl dal v dresu Slavie, devt bhem vojny v RH Cheb a 50 gl v rmci svho angam v Nmecku. Za Slavii odehrl 431 zpas, z toho 225 ligovch.
Vladimr micer (24. kvtna 1973) odehrl ve Slavii 212 zpas, z toho 105 ligovch. Se Slavi zskal ti mistrovsk tituly (1996, 2007 a 2008). Slvistick dres oblkal v letech 1987 1996 a 2007 2009. Po mistrovstv Evropy v Anglii v roce 1996, odkud si pivezl stbrnou medaili, odeel do zahranin. S RC Lens se stal mistrem francouzsk ligy, s FC Liverpool vtzem Anglickho pohru 2001, vtzem Pohru UEFA 2001, vtzem Superpohru UFA 2001 a vtzem Ligy mistr 2005. Zastnil se tak evropskho ampiontu 2000 a vrazn se podlel na tetm mstu na EURO 2004 v Portugalsku.
Stanislav Vlek (26. nora 1976) piel do Slavie v lt 2004 z Dynama Moskva. Na konci roku 2007 odeel do Anderlechtu Brusel, aby se zase v lt 2009 vrtil do Slavie, kde symbolicky na podzim 2012 ukonil svou bohatou profesionln kariru. len klubu ligovch kanonr (106 gl) odehrl v ervenoblm dresu 301 zpas, z toho 167 ligovch. Ml lv podl na historickm postupu Slavie do zkladn skupiny Ligy mistr UEFA dky dvma brankm do st Ajaxu.