Po stopch naich zakladatel

MUDr. Jaroslav Hausman

MUDr. Jaroslav Hausman se narodil dne 14. prosince 1872 v Sazen ve statku p. 36. Ve dvou letech mu zemela matka. Otec se pozdji znovu oenil. Mlad Jaroslav byl posln na studia do Prahy. Nechtlo se mu, nebo se tko louil s domovem. Na otcovy domluvy rezignovan odpovdl: Tak j tedy budu tm doktorem, kdy chcete, ale ne tm co mluv, ale tm co ee.

Od roku 1884 bydlel ve starm jednopatrovm domu u men Malostransk ve. Pvodn holdoval sportovn stelb. Cyklistiku zanesl do rodiny v roce 1891 jeho mlad bratr Heman Hausman (1876 1946), kter s nm pozdji na Mal Stran bydlel. Heman se stal po zaloen SK Slavia nam nejlepm cyklistickm zvodnkem, pozdji byl spoluzakladatelem Moravsk Slavie, co byl prvn esk sportovn klub v Brn, pedsedou Slovanu Vde, prvnm pedsedou znovuobnovenho cyklistickho odboru Slavie.

Jaroslav Hausman se po zaloen ACOS v roce 1892 stal zapisovatelem jeho prvnho vboru. V ptm roce ji byl jednatelem a adoval denn od 14 do 15 hodin v palci barona Ndhernho. Kad pondl se navc konaly od 19 hodin vborov schze. Samozejm tak nezanedbval cyklistiku a cviil spolu s ostatnmi leny Slavie na Ohrad na ikov. Patil mezi sedm nejlepch slvistickch jezdc. Byl i jednm z osmi len vboru esk stedn jednoty velocipedist a dopisovatelem asopisu Cyklista.

Byl tak lenem vboru Spolku eskch medik a aktivn se zastoval i vlasteneck innosti literrn a enick Slavie.

Po rozputn Literrnho a enickho spolku Slavia podepsal v roce 1895 spolu s MUDr. Josefem Srbou (nar. 1865) a Ing. Emilem Kopeckm (1871 1930) stanovy SK Slavia, kter byly pedloeny mstodritelstv ke schvlen. Brzy se tak stal mstopedsedou nov zaloenho slvistickho sportovnho klubu. Zhy zstvalo zen klubu v jeho rukou, nebo pedseda Ing. Karel Ankrt (1867 1924) neml rd schze se spoustou jejich formalit, nechodil do nich, ale o to vce navtvoval zvodn drhu a hit.

Hlavn Hausmanovou zsluhou je, e a byl sm cyklistou (i kdy ji roku 1895 chodil hrt kopanou), pln postehl vznam tehdy mladho fotbalu. Slavia si dobyla vznamnou pozici cyklistickou a nerada a nikoliv bez vnitnch otes la za Jaroslavem Hausmanem, jen ji radikln a prozrav otoil na drhu ist fotbalovou.

Zastval t funkci mstopedsedy esk amatrsk atletick unie, kter byla zaloena v roce 1897, a dila i soute v kopan. Od kvtna roku 1900 stl v ele volnho sdruen s nzvem esk svaz fotbalist (fotbalov). Na zklad jeho nvrhu vznikl 18. ledna 1900 pracovn vbor komittu pro obesln olympijskch her v Pai. Byly to prvn olympijsk hry, kterch se et sportovci zastnili. Po odstoupen K. Ankrta, jen byl pece jenom vce cyklistou ne fotbalistou, byl dr. Hausman dne 19. ledna 1900 zvolen v restauraci U Brejky pedsedou Slavie.

V polovin ervence roku 1900 se vech tchto sportovnch funkc vzdal, a to kvli zaneprzdnn nesnadnm a obtnm povolnm. Zstal vak dle velmi aktivnm lenem Slavie, a to a do roku 1923, kdy na protest proti smru s DFC Prag lenstv ukonil.

Jako operatr a porodnk si v Praze v Legerov ulici v dom p. 1627 na samm potku 20. stolet otevel vlastn sanatorium. Po jeho smrti Borvkovo sanatorium. Od roku 1953 do 1983 v nm byla umstna klinika plastick chirurgie, oddlen pro len poplenin. Prv tam v roce 1969 zemel Jan Palach. Mezi soukrom pacienty dr. Hausmana patil napklad mal Josef Lada.

V Jevanech si postavil velkou secesn vilu s ohromnou zahradou. Jeliko miloval lov, pronajal si revr a provozoval chovnou stanici plemena erdelterir. Vlastnil tet automobil v Praze.

Zemel nhle dne 7. z 1923 ve vku 50 let ve svm sanatoriu (Nov Msto prask p. 1627) na znt plic, kter si pivodil bhem jzdy automobilem k porodu. Urna s ostatky je uloena v rodinnm hrob u zdi hbitova v Kostelci nad ernmi Lesy.

Dr. Hausman ml dceru Olgu (nar. 1905), provdanou Konovou, je byla znmou pekladatelkou z anglitiny, a syna Ing. Jaroslava Hausmana (nar. 1907), kter byl automobilovm zvodnkem, letcem a pozdji fredaktorem Svta motor. V roce 1938 uskutenil lodn a leteckou cestu kolem svta.

MUC. Karel Freja

Karel Freja se narodil 17. listopadu 1877 na Starm Mst praskm v dom p. 536. Dobu mezi lety 1888 a 1899 strvil gymnazilnm studiem. Navtvoval Mstskou stedn kolu, kter byla umstna v krsn budov v dnen Hellichov (tehdy Novodvorsk) ulici na Mal Stran.

U jako gymnazista se Karel Freja zastoval akc pokrok. Psoben v pokrokovm hnut zpsobovalo Frejovi vn problmy ve kole. Nrodn listy o nm pozdji po prvn svtov vlce napsaly: byl u na gymnasiu na tru s disciplinrnm dem pro innost v pokrokovm hnut.

Mezi stedokolky zaala bt velmi populrn kopan. Hrli ji ci jak malostranskho gymnzia, tak i relky. Uskupen pouvala jmna koly nebo oblasti, a tak vznikl studentsk fotbalov Malostransk krouek. Pod vedenm Freji sehrl Malostransk krouek celou adu zpas. 28. z 1895 dokonce porazil i Spartu na jejm tehdejm hiti na Invalidovn.

U v tto dob Freja poval znanho respektu. Byl nejen kapitnem, ale tak jakmsi trenrem. Pi he dirigoval cel mustvo senmi povely jako lodn kapitn. Sm pak byl muem, kter toku dval vhy. Ml velmi bystr oko pro posuzovn talentu hr. Na vechna msta dovedl je vybrat, ale na msto stednho tonka, kterho hrl sm, se mu nikdy nikdo nehodil. Ml notes a jakmile ho po skonen zpasu i trninku vythl, jmenoval dva ti, kte museli brankov bevna odnst z Letn do hostince v Dejvicch, kde je mli uschovan.

Freja nehrl jen kopanou, ale pstoval i jin sporty, zejmna byl cyklistickm zvodnkem. Vzhledem k tomu, e byl cyklistou, pokrokem a gymnasistou, nemohl asi ani zamit jinam ne do tehdy velocipedistick, pokroksk a studentsk Slavie. Do n vstoupil u v roce 1895. Fotbalov oddl vznikl a na valn hromad Slavie konan 21. ledna 1896. Na n byla tak ustanovena pedbn komise pro prci nov zaloenho oddlu, jejm lenem se Freja tak stal.

Na jae 1896 vstoupil do fotbalovho oddlu Slavie po jeho vzoru cel Malostransk krouek a tak studenti z relnho gymnzia v Kemencov ulici.

Freja se stal prvnm kapitnem Slavie a tak jejm prvnm stednm tonkem. Hrl s velkou pravdpodobnost patrn u v premirovm utkn, jeho sestava se, bohuel, nedochovala. Nastoupil i v prvnm utkn naeho nrodnho mustva ve Vdni dne 12. bezna 1899, kter tam tehdy vyslala esk atletick amatrsk unie. Utkn skonilo nerozhodn 2:2.

Karel Freja byl ji od samho potku jako zstupce Slavie pi zakldn esk amatrsk atletick unie (AAU), kter dila i soute v kopan. Pi n vznikla ptilenn komise pro vydn fotbalovch pravidel v eskm jazyce, jejm byl lenem. Pravidla jet roku 1897 vyla jako samostatn broura.

Josef Rssler-Oovsk pozdji o nm napsal, e zavedl ve sportovn Slavii eleznou disciplnu a podek. Nikdy dn kapitn Slavie neml toti takovou kze v mustvu jako Freja a jen tak bylo mon divokou hordu mladch student udret na uzd.

Na druhou stranu se kvli sv panovan povaze dostval do problm. Po sporech s nktermi hri byl v ervnu roku 1889 pro ruen klubov kzn a nehjen prospchu klubu vborem Slavie ze seznamu lenstva krtnut.

Zkouku z dosplosti nakonec sloil 30. z 1899, ale u druh den narukoval k pmu pluku do Berouna. Z osobnch spis K. Freji uloench ve Vojenskm stednm archivu se krom dalch informac o nm uvedench v tomto lnku dozvdme, e ml modr oi, kulat obliej, katanov vlasy i obo a soumrn sta i nos. Mil 165 centimetr a nosil boty slo 10.

Pot, co se dr. Hausman vzdal v polovin ervenci 1900 kvli zaneprzdnn pedsednictv volnho sdruen s nzvem esk svaz fotbalist (fotbalov), pelo veden svazu do Frejovch rukou. Nakonec dolo i k zaloen dnho eskho svazu fotbalovho (SF). Na jeho ustanovujc valn hromad dne 19. jna 1901 byl Karel Freja, tehdy tyiadvacetilet medik, zvolen prvnm pedsedou.

Na doktora byl promovn 24. ledna 1911. Pot odeel do Mlad Boleslavi, kde pracoval jako lka v okresn nemocnice a psobil i jako fotbalov rozhod.

Bhem balknsk vlky proti Turecku letech 1912 a 1913 psobil dr. Freja jako dobrovoln len eskho pomocnho sboru lkaskho na ernohorskm bojiti. Ihned po vyhlen mobilizace v ervenci 1914 odjel Freja do haliskho pevnostnho msta Pemyl. Nsledovalo zajet, sluba v kyjevsk evakuan nemocnici, prce chirurga v poln nemocnici srbskho dobrovolnickho korpsu a dal psobit. Ze solusk fronty odcestoval koncem vlky do francouzskho Cognacu, kdy byl zaazen k 23. eskoslovenskmu steleckmu pluku jako jeho flka. Do vlasti se s velitelstvm pluku vrtil 14. ledna 1919.

Po rozputn legi vstoupil do eskoslovensk armdy, 13. listopadu 1930 byl poven na plukovnka zdravotnictva. Za ast ve vlench konfliktech obdrel mnoho d, vlench k, vyznamenn a medail. Svmi veliteli byl hodnocen tm vhradn kladn. Uvd se, e byl pm, oteven a mun povahy, velmi inteligentn a svdomit dstojnk, kter ml dobr vliv na podzen a udroval kze. Dle je charakterizovn jako piln lka dobrho vzdln v oboru zubnch a chirurgickch nemoc.

1. ledna 1935 byl dr. Freja peloen do vsluby. Zaslouilho odpoinku si vak dlouho neuil. Zemel po dlouh a tk nemoci ve vku 59 let ve veobecn nemocnici v Praze na cirhzu jater 30. dubna 1937. Jeho ostatky se nachzej od prvn poloviny osmdestch let minulho stolet na rozptylov louce na Hbitov Malvazinky na Smchov.